KDO JE KDO

SOUDCE

Právník profesionál, který byl jmenován prezidentem republiky do funkce soudce. Jako odborník rozhoduje v některých případech sám, v jiných případech v soudním senátu, o tom, zda v rámci trestního řízení byl zjištěn dostatek takových důkazů o spáchání trestného činu, na základě kterých je možné dospět k závěru, že konkrétní pachatel spáchal konkrétní trestný čin. V takovém případě soudce vysloví, že pachatel je konkrétním jednáním vinen a zároveň rozhodne o tom, jaký trest pachateli uloží. V rámci soudního řízení je soudce oděn do tmavého taláru, který má tmavě fialový šálový límec. Soudce rozhoduje sám v případech méně závažných trestných činů, za které je možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí nepřesahující pět let.  V případech ostatních trestných činů rozhoduje spolu s dalšími dvěma soudci = laiky v senátu. Soudce řídí průběh trestního řízení před soudem a rozhoduje o tom, jaké svědky v rámci řízení před soudem vyslechne. V rámci výslechu zjistí totožnost předvolaného svědka, kterého poučí o tom, jaká má v rámci řízení před soudem práva i povinnosti a požádá svědka, aby ten vlastními slovy popsal průběh trestného činu tak, jak si jej pamatuje. Následně mu pokládá doplňující otázky tak, aby zjistil co možná nejpřesněji, jak ke spáchání trestného činu došlo a jaké následky trestný čin měl. Poté, co se soudce doptá na všechny okolnosti daného jednání, mohou položit otázky i další osoby, a to členové senátu, státní zástupce a obhájce pachatele. Rovněž pachatel dostane prostor položit otázky svědkovi či se vyjádřit k jeho výpovědi. Soudce dohlíží na to, aby položené otázky nebyly návodné či jinak nevhodné. Na závěr výslechu se soudce zeptá svědka na to, zda mu vznikly z důvodu dostavení se k soudnímu jednání zvláštní náklady (blíže viz odkaz náhrada nutných výdajů). Poté, co soudce výslech svědka ukončí a může svědek od soudu odejít, nebo se může posadit do jednací síně a sledovat další průběh řízení před soudem. To je ponecháno na jeho úvaze.

otevřít

STÁTNÍ ZÁSTUPCE

Právník, který byl jmenován ministrem spravedlnosti státním zástupcem.  V rámci trestního řízení plní řadu funkcí v různých fází trestního řízení, zejména dozoruje přípravné trestní řízení, podává obžalobu na pachatele trestných činů a obžalobu před soudem zastupuje. Státní zástupce má významnou roli v rámci první fáze trestního řízení, kterým je přípravné řízení, ve kterém policie shromažďuje veškeré důkazy ohledně viny konkrétního pachatele. V této fázi státní zástupce dohlíží na to, aby policie postupovala v souladu se zákonem a současně učinila veškeré úkony, které mají vést k objasnění toho, čeho se pachatel trestného činu dopustil. Státní zástupce se účastní hlavního líčení, přednáší obžalobu na konkrétního pachatele a v rámci řízení před soudem vede obžalobu pachatele tak, aby se podařilo prokázat jeho vinu. Na konci řízení před soudem má státní zástupce prostor pro závěrečnou řeč, v jejímž rámci shrne všechny podstatné okolnosti, které byly zjištěny, a navrhne druh a výši trestu pro pachatele. Po vyhlášení rozsudku nad konkrétním pachatelem, pokud s tímto státní zástupce nesouhlasí, může proti němu podat odvolání k nadřízenému soudu. V rámci řízení před soudem sedí státní zástupce po pravé ruce soudce či senátu a je oděn do tmavého taláru s vínovým šálovým límcem.

otevřít

PŘÍSLUŠNÍK POLICIE

Policie je složka, která má mimo jiné za úkol vyšetřovat jednotlivé trestné činy, o kterých se dozví, a to nejen těch, jejichž spáchání je policii oznámeno, ale také těch, o jejichž spáchání se dozví z vlastních zdrojů. Policisté prověřují veškeré informace a zajišťují důkazy v rámci přípravného řízení, ať již ve fázi prověřování či ve fázi vyšetřování, tak, aby mohlo být spáchání trestného činu pachateli prokázáno.

otevřít

PACHATEL, V RÁMCI TRESTNÍHO ŘÍZENÍ OZNAČOVANÝ JAKO OBVINĚNÝ, OBŽALOVANÝ, ČI ODSOUZENÝ

Pachatel je osoba, která se dopustila trestného činu. V jednotlivých stádiích trestního řízení je titulován rozdílně, přesto se jedná o stále stejnou osobu. Podezřelý, tak je označen pravděpodobný pachatel ve stadiu prověřování. Obviněný, tak je označen pachatel obviněný ze spáchání konkrétního trestného činu, ve stadiu vyšetřování od okamžiku, kdy je proti jeho osobě zahájeno trestní stíhání. Obžalovaný, tj. pachatel v průběhu řízení před soudem, poté, co je stanoven termín hlavního líčení, kdy bude daná trestní věc projednávána u soudu, kam je zaslána obžaloba. Odsouzený, poté, co je soudem definitivně rozhodnuto o vině pachatele a o druhu a výši trestu a rozsudek soudu nabude právní moci, je pachatel označován jako odsouzený. Pachatel disponuje řadou práv a povinností, které mu vyplývají z jeho procesního postavení v rámci trestního řízení. S těmito právy a povinnostmi je možné se blíže seznámit v rámci zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, v platném znění.

otevřít

OBHÁJCE PACHATELE TRESTNÉHO ČINU

Pachatel trestného činu má právo na to, aby byl v rámci trestního řízení zastupován advokátem, tedy právníkem profesionálem. Ten obviněného v rámci trestního řízení obhajuje a zajišťuje, že pachatel využije všech svých práv v rámci trestního řádu. Obhájce může klást všem svědkům otázky, žádat, aby byli vyslechnuti další svědci, může předkládal listinné či jiné, např. věcné důkazy. Obhájce je povinen činit všechny úkony ve prospěch svého klienta. Obhájce si pachatel může zvolit sám dle svého rozhodnutí a na své vlastné náklady. V případě závažnějších trestných činů však musí pachatel mít obhájce vždy. Pokud si jej tedy nezvolí v takovémto případě sám, ustanoví mu obhájce soud, mluvíme pak o nutné obhajobě či obhájci ex offo, jejíž náklady hradí stát. Obhájce obžalovaného je v rámci řízení před soudem oblečen do tmavého taláru s tmavěmodrým fiží a sedí vždy po levé ruce soudce spolu s obžalovaným.

otevřít

OBĚŤ TRESTNÉHO ČINU

Oběť trestného činu je dle našeho trestního práva označována též jako poškozený a v rámci trestního řízení je nadána řadou práv. Dle zákonné úpravy platí, že poškozeným je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, byla mu způsobena majetková nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil. Zvlášť zranitelnou obětí je dítě, osoba postižená vážným hendikepem, oběť trestného činu obchodování s lidmi a oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo trestného činu,který zahrnoval násilí či pohrůžku násilím se zvýšeným nebezpečím druhotné újmy. Těmto osobám je věnována zvýšená ochrana (např. při podání vysvětlení a výslechu). Za poškozeného se naopak nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem. Poškozený má mimo jiné právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisu, má právo účastnit se hlavního líčení, má také právo navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit škodu, kterou poškozenému způsobil. Návrh na náhradu škody spolu s jejím vyčíslením musí být podán nejpozději u hlavního líčení, dříve než soud zahájí dokazování, tedy poté, co státní zástupce přednese obžalobu, před tím, než soud začne vyslýchat obžalovaného. V návrhu musí být uvedeno v jaké výši a z jakého důvodu je nárok na náhradu škody u soudu uplatňován.

otevřít

ZMOCNĚNEC (ZÁSTUPCE POŠKOZENÉHO V TRESTNÍM ŘÍZENÍ)

Poškozený má právo být v rámci trestního řízení zastoupen zmocněncem, kterého si zvolí a dá mu plnou moc. Zmocněncem může být každá osoba, která je zcela způsobilá k právním úkonům, může jím být jak právník, tak také laik, který není v oblasti práva blíže vzdělán. Zmocněncem tak může být také rodinný příslušník, soused, kamarád či jiná osoba, ke které chová poškozený důvěru. Zmocněncem nemůže být však taková osoba, která v dané trestní věci vystupuje jako svědek, znalec nebo tlumočník. Zmocněnec je oprávněn za poškozeného činit návrhy, ať již na policii či u soudu, podávat žádosti či opravné prostředky, může se zúčastnit všech procesních úkonů, kterých se může zúčastnit sám poškozený. Kromě toho poskytuje poškozenému morální, psychologickou, příp. též právní pomoc a podporu. Zmocněnec však zásadně nemůže podat svědeckou výpověď místo poškozeného u soudu.

otevřít

SVĚDEK

Svědek je osoba, která měla možnost vnímat okolnosti spáchání trestného činu, v některých případech na ní byl trestný čin přímo spáchán.  Svědek v rámci trestního řízení vypovídá o okolnostech spáchání projednávaného trestného činu, o tom, co měl možnosti vidět, slyšet či vnímat jiným způsobem. Svědek je povinen, na rozdíl od pachatele trestného činu, vždy vypovídat pravdu. Svědek má dále povinnost vždy se k příslušnému orgánu činnému v trestním řízení dostavit na předvolání a vypovídat, tj. svědčit. Této povinnosti se může svědek zprostit pouze v případech výslovně uvedených v zákoně, a to v § 100 trestního řádu. Svědek může odmítnout vypovídat ve dvou případech, a to: 1.) pokud je příbuzným obviněného v pokolení přímém, jeho sourozencem, osvojitelem, osvojencem, manželem, partnerem či druhem; 2.) pokud by svojí výpovědí mohl způsobit nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhovi nebo jiným osobám v poměru rodinném či obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní. O právu odepřít výpověď musí být každý svědek vždy v rámci trestního řízení předem poučen. Pokud je svědek předvolán k podání výpovědi k soudu, je důležité vzít s sebou občanský průkaz či jiný doklad totožnosti, dále předvolání, které od soudu svědek obdržel, příp. listinné důkazy, k jejichž předložení byl jako svědek vyzván soudem, příp. které chce předložit soudu z vlastní vůle. Pokud je svědek současně poškozeným v trestním řízení, pak je důležité přinést s sebou také vyčíslení škody.

otevřít

ZNALEC

Znalec je osoba, která okolnosti spáchání trestného činu sama svými smysly nevnímala, avšak je odborníkem na konkrétní oblast, ke které se má v souvislosti s trestným činem vyjádřit. Orgány činné v trestním řízení, tedy policie, státní zástupce či soud žádají o vyjádření znalce, pokud jsou třeba k posouzení předmětné trestné činnosti takové znalosti z konkrétního oboru, kterými orgány činné v trestním řízení nedisponují, tzn. např. z oblasti ekonomiky, stanovování ceny věci, zdravotnictví, soudního lékařství, psychiatrie, balistiky, grafologie, a dalších oborů. Znalec posuzuje konkrétní okolnosti daného případu z odborného hlediska.

otevřít

TLUMOČNÍK

Tlumočník je osoba, která v rámci trestního řízení tlumočí, příp. překládá listiny osobám, které hovoří jiným jazykem než česky a prohlásí, že česky nerozumí a na překladu příslušných listin trvají.

otevřít

PRACOVNÍK URČENÝ NA POMOC OBĚTEM TRESTNÝCH ČINŮ

Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí podporují činnost subjektů poskytujících pomoc obětem trestných činů udělováním dotací ze státního rozpočtu. Subjekt, který hodlá poskytovat pomoc obětem trestných činů a získat dotaci ze státního rozpočtu na svou činnost, se musí akreditovat pro jednu nebo obě služby, kterými jsou a) poskytování právních informací a b) restorativní programy. Služby psychologického a sociálního poradenství jsou oprávněny obětem poskytovat ty subjekty, které získaly oprávnění pro poskytování sociálního poradenství a služeb sociální prevence na základě rozhodnutí o registraci podle zákona upravujícího poskytování sociálních služeb. V ČR uvedenou pomoc a podporu poskytují nestátní organizace, na předním místě komplexní službu pro oběti trestných činů poskytuje Bílý kruh bezpečí, o.s. (viz www.bkb.cz).

otevřít

SOUDNÍ ÚŘEDNÍK, VEDOUCÍ KANCELÁŘE, VYŠŠÍ SOUDNÍ ÚŘEDNÍK

Soudní úředník zajišťuje administrativní chod soudu. Vedoucí kanceláře je soudní úředník s nižším vzděláním, který se stará o nakládání s jednotlivými spisy a plní další úkoly jako je vypravovávání poštovních zásilek, vedení protokolů z jednání, apod. Vyšší soudní úředník je částečně vzdělán i v oblasti práva a kromě administrativních úkonů činí také úkony, zejména jednodušší právní rozhodnutí, ke kterým je třeba právního vzdělání, vždy však dle pokynu příslušného soudce.

otevřít

DŮVĚRNÍK

Oběť má právo, aby ji k úkonům trestního řízení a k podání vysvětlení doprovázel důvěrník. Důvěrníkem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, kterou si oběť zvolí. Důvěrník poskytuje oběti potřebnou, zejména psychickou, pomoc. Důvěrník může být zároveň zmocněncem oběti. Důvěrníkem nemůže být osoba, která má v trestním řízení postavení obviněného, obhájce, svědka, znalce nebo tlumočníka. Důvěrník oběť doprovází, představuje tedy “oči a uši” oběti, zmocněnec může jednat jejím jménem, může být tedy “ústy” oběti.

otevřít