PRÁVA OBĚTÍ TRESTNÝCH ČINŮ

PRÁVO NA POSKYTNUTÍ ODBORNÉ POMOCI

Subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů poskytují obětem bezplatně odbornou pomoc. To znamená psychologické poradenství, sociální poradenství, právní pomoc, poskytování právních informací nebo restorativní programy, a to před zahájením trestního řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení. Odbornou pomoc poskytují do doby, dokud to vyžaduje její účel.

otevřít

ÚČAST NA TRESTNÍM ŘÍZENÍ

​ Oběť trestného činu má právo se účastnit trestního řízení: aktivně při výkonu svých práv nebo pasivně, tedy v pozici svědka, který je orgány činnými v trestním řízení k trestní věci vyslechnut. PRÁVO NA AKTIVNÍ ÚČAST V TRESTNÍM ŘÍZENÍ PRÁVO NEDAT SOUHLAS S TRESTNÍM STÍHÁNÍM, RESP. VZÍT SOUHLAS ZPĚT (§ 163 ODST. 1 TŘ) Souhlas poškozeného k trestnímu stíhání (tzv. dispoziční právo) je zapotřebí pouze za splnění dvou podmínek: a) pachatel a poškozený jsou osobami blízkými ve smyslu zákona o rodině, u „osob na roveň postaveným” příbuzným rozhodne orgán činný v trestním řízení, b) pokud se jedná o zákonem výslovně stanovený trestný čin. Mezi trestné činy, u nichž je souhlas zapotřebí, patří například trestné činy násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, poškozování cizích práv, ublížení na zdraví v odstavci 1, omezování osobní svobody, vydírání, porušování domovní svobody, krádeže, zpronevěry, podvodu a některé další méně frekventované trestné činy. Dále je zapotřebí souhlasu poškozeného k trestnímu stíhání v případě trestného činu znásilnění, pokud poškozený je nebo v době spáchání trestného činu byl ve vztahu k pachateli manželem, partnerem nebo druhem. Souhlasu k trestnímu stíhání není však i za splnění uvedených podmínek zapotřebí, pokud byla trestným činem způsobena smrt, poškozený není schopen dát souhlas pro duševní chorobu či poruchu, popř. je mladší 15 let nebo je-li zřejmé, že souhlas nebyl dán (popř. byl vzat zpět) na základě výhrůžek, nátlaku, závislosti či podřízenosti poškozeného ve vztahu k pachateli. Jak lze toto právo uplatnit: poškozený neposkytne výslovný souhlas do protokolu (až k tomu bude vyzván policejním orgánem při jeho sepisování) nebo v rámci svého písemného podání; již udělený souhlas výslovně vezme zpět ústně do protokolu, popř. svým písemným podáním (lze tak ale učinit nejpozději do okamžiku, kdy se soud odebere k poradě o rozsudku). Pokud byl souhlas poškozeným již jednou výslovně odepřen, nelze jej opět udělit, resp. žádat, aby byl pachatel pro daný trestný čin stíhán. Toto právo lze uplatnit u policejního orgánu nebo státního zástupce. Není-li souhlas poškozeného ve stanovených případech výslovně poskytnut, nemůže trestní řízení pokračovat, resp. pachatel být za trestný čin souzen. Pokud se poškozený na výzvu policejního orgánu nevyjádří k tomu, zda poskytne svůj souhlas či nikoliv, policejní orgán mu poskytne přiměřenou lhůtu (max. 30 dní) k tomu, aby učinil rozhodnutí. Pokud do uvedené doby souhlas neposkytne (písemně či ústně do protokolu), nelze tak později již učinit. PRÁVO ČINIT NÁVRHY NA DOPLNĚNÍ DOKAZOVÁNÍ ORGÁNY ČINNÝMI V TRESTNÍM ŘÍZENÍ (§ 43 ODST. 1 TŘ) Toto právo může poškozený uplatnit v písemném či ústním oznámení učiněném do protokolu, popř. následně při své výpovědi u všech orgánů činných v trestním řízení. Zpravidla má větší váhu, pokud návrh na doplnění dokazování obsahuje nejen seznam důkazů, ale též skutečnosti, které mají být těmito důkazy prokázány. O tom, že byl učiněn návrh na doplnění dokazování, je dobré si pořídit kopii oznámení obsahujícího návrhy, potvrzení o převzetí podání apod. Pokud se rozhodne orgán činný v trestním řízení navržený důkaz neprovést, musí svůj postup poškozenému odůvodnit (např. proč považuje takový důkaz za nadbytečný). PRÁVO ŽÁDAT O ODSTRANĚNÍ ZÁVAD ČI PRŮTAHŮ V ČINNOSTI POLICEJNÍHO ORGÁNU ČI STÁTNÍHO ZÁSTUPCE (§ 157A TŘ) Toto právo dává poškozenému možnost upozornit na nesprávný postup orgánu činného v trestním řízení a žádat o nápravu tohoto stavu. Žádost by měla obsahovat upozornění na konkrétní nedostatky či nesprávný postup daného orgánu. Právo může poškozený uplatnit písemným či ústním podáním do protokolu: v případě žádosti směřující proti činnosti policejního orgánu – u státního zástupce vykonávajícího v dané věci dozor; v případě žádosti směřující proti činnosti státního zástupce – u státního zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství. PRÁVO PODAT STÍŽNOST PROTI USNESENÍ (§ 142 TŘ) Stížnost lze podat písemně či ústně do protokolu proti jakémukoliv rozhodnutí policejního orgánu, které se poškozeného přímo dotýká, nebo k němuž dal podnět svým návrhem (např. návrh na dokazování). Nejčastěji směřuje stížnost poškozeného proti usnesení policejního orgánu o odložení věci, ale též např. proti usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání. O stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu rozhoduje státní zástupce, o stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce rozhoduje státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství. Stížnost proti usnesení státního zástupce či soudu lze podat pouze tehdy, pokud to zákon výslovně připouští. Stížnost je nutné podat do 3 dnů od doručení rozhodnutí! Právo podat stížnost lze uplatnit vždy jen u toho orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje. PRÁVO PODAT ODVOLÁNÍ PROTI ROZSUDKU (§ 246 ODST. 1 PÍSM. D) TŘ) Odvolat se může poškozený pouze proti části rozsudku týkajícího se náhrady škody. Pokud jde o otázku viny a trestu pachatele, zde bohužel nemá poškozený právo podat odvolání. Toto právo může poškozený uplatnit písemným podáním u soudu, který rozhodnutí vydal, nejpozději do 8 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku (odvolání by mělo obsahovat důvody, pro které poškozený nesouhlasí s výrokem rozsudku). PRÁVO KLÁST U HLAVNÍHO LÍČENÍ SE SOUHLASEM PŘEDSEDY SENÁTU SVĚDKŮM OTÁZKY (§ 215 ODST. 1 TŘ) Toto právo může poškozený uplatnit přímým kladením otázek svědkům v rámci hlavního líčení před soudem. Otázky by měly směřovat k prokázání viny a objasnění okolností spáchání trestného činu. PRÁVO VYJÁDŘIT SE K VĚCI PŘED SKONČENÍM ŘÍZENÍ SE PŘED SOUDEM (§ 216 ODST. 2 TŘ) Účelem tohoto práva je dát prostor poškozenému, aby vyjádřil své pocity, popř. sdělil pachateli i soudu jaký byl dopad trestného činu na jeho život. K těmto skutečnostem může soud přihlédnout při ukládání trestu. Toto právo dá soud poškozenému vždy v případě přítomnosti poškozeného u hlavního líčení, a to po závěrečné řeči státního zástupce – toto právo není třeba výslovně uplatňovat.

otevřít

ZVLÁŠŤ ZRANITELNÉ OBĚTI TRESTNÝCH ČINŮ

​​ Nový zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů zavádí ochranná opatření pro zvlášť zranitelné oběti trestných činů, které definuje takto: Zvlášť zranitelnou obětí se za splnění podmínek §2 odstavce 2 nebo 3 Zákona č. 45/2013 Sb. rozumí a) dítě, b) osoba, která je vysokého věku nebo je postižena fyzickým, mentálním nebo psychickým hendikepem nebo smyslovým poškozením, pokud tyto skutečnosti mohou vzhledem k okolnostem případu a poměrům této osoby bránit jejímu plnému a účelnému uplatnění ve společnosti ve srovnání s jejími ostatními členy, c) oběť trestného činu obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku) nebo oběť trestného činu teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku), d) oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, nebo trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí či pohrůžku násilím, trestného činu spáchaného pro příslušnost k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě, nebo jiné skupině osob, nebo oběť trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, jestliže je v konkrétním případě zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy zejména s ohledem na její věk, pohlaví, rasu, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání, zdravotní stav, rozumovou vyspělost, schopnost vyjadřovat se, životní situaci, v níž se nachází, nebo s ohledem na vztah k osobě podezřelé ze spáchání trestného činu nebo závislost na ní. Existují-li pochybnosti o tom, zda je oběť zvlášť zranitelnou obětí, je třeba ji za zvlášť zranitelnou považovat.

otevřít

PRÁVO NA OCHRANU

Žádost o vyrozumění, bude-li obviněný propuštěn z vazby, popř. z ní uprchne, nebo bude-li odsouzený propuštěn z výkonu trestu, popř. z něj uprchne (§ 11 odst. 3, 4, 5a, 6 Zák. č. 45/2013 Sb.). Toto právo lze uplatnit písemnou žádostí nebo ústním podáním do protokolu: v přípravném řízení – u vyšetřovatele nebo státního zástupce, po nařízení hlavního líčení – u příslušného soudu, který ve věci jedná, po odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody – u soudu, který rozhodl v prvním stupni. Utajení identity svědka (§ 55 odst. 2 TŘ) Podstatou tohoto práva je vedení osobních údajů svědka odděleně od spisu, do kterého má jinak právo poškozený a jeho právní zástupce nahlížet. Taktéž u hlavního líčení navazují opatření s cílem utajení identity svědka (např. výslech za využití telefonického spojení s modulací hlasu apod.) Podmínkou uplatnění této možnosti je reálná hrozba či riziko spojené s výpovědí poškozeného, resp. svědka v trestním řízení. Toto právo lze uplatnit formou ústní žádosti vznesené před zahájením protokolace výpovědi poškozeného, resp. svědka či ústního podání učiněného do protokolu před zahájením prvního úkonu u policejního orgánu. V případě, že nelze přistoupit k utajení identity a svědek je zároveň obětí trestného činu, jako oběť trestného činu může požádat alespoň o vedení osobních údajů týkajících se bydliště, doručovací adresy, místa výkonu zaměstnání a rodinných poměrů odděleně od spisu (§ 16 Zákona č. 45/2013 Sb). Na uplatnění uvedeného postupu není právní nárok. V případě žádosti posoudí naplnění podmínek policista jednající za policejní orgán. Poškozený může požádat státního zástupce o přezkoumání závěru policejního orgánu. Pokud se poškozený domáhá utajení své identity, avšak policejní orgán žádosti nevyhoví, je povinností policejního orgánu předložit žádost k rozhodnutí státnímu zástupci (§ 101a TŘ). Požádat o oddělenou čekárnu pro poškozené a svědky obžaloby (§ 200 TŘ) Některé soudní budovy jsou vybaveny tzv. oddělenými čekárnami pro poškozené, resp. svědky. Účelem těchto čekáren je umožnit, aby poškození či svědci nemuseli v době čekání na předvolání k soudnímu jednání být před jednací místností v blízkosti dalších osob (např. dalších svědků obhajoby). I pokud soudní budova není vybavena takovými čekárnami, má možnost soudce v odůvodněných případech např. umožnit poškozenému či svědkovi, aby do předvolání vyčkal v prostoru soudní kanceláře (např. spisovny). Toto právo lze uplatnit písemnou žádostí: před nařízením hlavního líčení – u státního zástupce, po nařízení hlavního líčení – u předsedy senátu, který bude o věci jednat (lze zjistit na spisovně dle spisové značky soudu, popř. u státního zástupce). Na využití oddělené čekárny či jiných prostor nemá však poškozený, resp. svědci nárok. Záleží vždy na rozhodnutí soudce, zda tuto možnost využije, a proto by žádost měla obsahovat důvody, které vedly k podání žádosti. Požádat o vyloučení veřejnosti při podání svědecké výpovědi (§ 200 TŘ) Toto oprávnění může být uplatněno zejména v případě ohrožení bezpečnosti či jiného důležitého zájmu svědků, avšak svědek sám nemá na takový postup právní nárok, to znamená, že záleží na rozhodnutí soudu, zda vyloučení veřejnosti připustí. Je proto dobré v žádosti popsat konkrétní důvody, pro které je takový postup žádán. K vyloučení veřejnosti z účasti na hlavním líčení je oprávněn soud. Toto právo tedy lze uplatnit písemnou žádostí před zahájením hlavního líčení u předsedy trestního senátu, který bude ve věci jednat (lze zjistit z vyrozumění soudu nebo na spisovně dle spisové značky soudu). Požádat o vyloučení veřejnosti při podání svědecké výpovědi (§ 200 TŘ) Také k vyloučení veřejnosti z účasti na hlavním líčení je oprávněn soud. Toto oprávnění může být uplatněno zejména v případě ohrožení bezpečnosti či jiného důležitého zájmu svědků, avšak svědek sám nemá na takový postup právní nárok, to znamená, že záleží na rozhodnutí soudu, zda vyloučení veřejnosti připustí. Je proto dobré v žádosti popsat konkrétní důvody, pro které je takový postup žádán. Toto právo lze uplatnit písemnou žádostí před zahájením hlavního líčení u předsedy senátu, který bude ve věci jednat (lze zjistit z vyrozumění soudu nebo na spisovně dle spisové značky soudu). Požádat soud o opatření ke své ochraně (§ 209 TŘ) Je právem soudu učinit opatření k ochraně svědka, zejména utajit jeho podobu či umožnit mu vypovídat v hlavním líčení v nepřítomnosti obžalovaného. Toto právo lze uplatnit formou písemné žádosti či ústního podání učiněného do protokolu do doby před zahájením hlavního líčení u: státního zástupce – před nařízením hlavního líčení, předsedy senátu, který bude o věci jednat – po nařízení hlavního líčení. Na uplatnění takového opatření nemá svědek právní nárok a záleží tedy na rozhodnutí soudu (předsedy senátu), zda tento postup na základě žádosti svědka uplatní. Předseda senátu by měl vyhovět, pokud je obava, že by svědek v přítomnosti obžalovaného nevypověděl pravdu, popř. jemu nebo jeho blízkým hrozí na základě podaného svědectví nebezpečí. Naopak nelze očekávat, že by předseda senátu vyhověl žádosti o utajení podoby, pokud se jedná o svědka, kterého pachatel zná, popř. je mu známa jeho totožnost. Totožnost je zpravidla utajena prostřednictvím výslechu svědka za využití telefonu, popř. i elektronické modulace hlasu. V případě, že soud umožní svědkovi vypovídat v nepřítomnosti pachatele, musí následně obžalovanému sdělit obsah výpovědi svědka, aby měl obžalovaný možnost se k ní též vyjádřit, popř. položit svědkovi prostřednictvím soudu doplňující otázky.

otevřít