PRÁVO NA OCHRANU

Žádost o vyrozumění, bude-li obviněný propuštěn z vazby, popř. z ní uprchne, nebo bude-li odsouzený propuštěn z výkonu trestu, popř. z něj uprchne (§ 11 odst. 3, 4, 5a, 6 Zák. č. 45/2013 Sb.).
Toto právo lze uplatnit písemnou žádostí nebo ústním podáním do protokolu:

v přípravném řízení – u vyšetřovatele nebo státního zástupce,
po nařízení hlavního líčení – u příslušného soudu, který ve věci jedná,
po odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody – u soudu, který rozhodl v prvním stupni.

Utajení identity svědka (§ 55 odst. 2 TŘ)
Podstatou tohoto práva je vedení osobních údajů svědka odděleně od spisu, do kterého má jinak právo poškozený a jeho právní zástupce nahlížet. Taktéž u hlavního líčení navazují opatření s cílem utajení identity svědka (např. výslech za využití telefonického spojení s modulací hlasu apod.)

Podmínkou uplatnění této možnosti je reálná hrozba či riziko spojené s výpovědí poškozeného, resp. svědka v trestním řízení.

Toto právo lze uplatnit formou ústní žádosti vznesené před zahájením protokolace výpovědi poškozeného, resp. svědka či ústního podání učiněného do protokolu před zahájením prvního úkonu u policejního orgánu.

V případě, že nelze přistoupit k utajení identity a svědek je zároveň obětí trestného činu, jako oběť trestného činu může požádat alespoň o vedení osobních údajů týkajících se bydliště, doručovací adresy, místa výkonu zaměstnání a rodinných poměrů odděleně od spisu (§ 16 Zákona č. 45/2013 Sb).

Na uplatnění uvedeného postupu není právní nárok. V případě žádosti posoudí naplnění podmínek policista jednající za policejní orgán. Poškozený může požádat státního zástupce o přezkoumání závěru policejního orgánu. Pokud se poškozený domáhá utajení své identity, avšak policejní orgán žádosti nevyhoví, je povinností policejního orgánu předložit žádost k rozhodnutí státnímu zástupci (§ 101a TŘ).

Požádat o oddělenou čekárnu pro poškozené a svědky obžaloby (§ 200 TŘ)
Některé soudní budovy jsou vybaveny tzv. oddělenými čekárnami pro poškozené, resp. svědky. Účelem těchto čekáren je umožnit, aby poškození či svědci nemuseli v době čekání na předvolání k soudnímu jednání být před jednací místností v blízkosti dalších osob (např. dalších svědků obhajoby). I pokud soudní budova není vybavena takovými čekárnami, má možnost soudce v odůvodněných případech např. umožnit poškozenému či svědkovi, aby do předvolání vyčkal v prostoru soudní kanceláře (např. spisovny).

Toto právo lze uplatnit písemnou žádostí:

před nařízením hlavního líčení – u státního zástupce,
po nařízení hlavního líčení – u předsedy senátu, který bude o věci jednat (lze zjistit na spisovně dle spisové značky soudu, popř. u státního zástupce).

Na využití oddělené čekárny či jiných prostor nemá však poškozený, resp. svědci nárok. Záleží vždy na rozhodnutí soudce, zda tuto možnost využije, a proto by žádost měla obsahovat důvody, které vedly k podání žádosti.

Požádat o vyloučení veřejnosti při podání svědecké výpovědi (§ 200 TŘ)
Toto oprávnění může být uplatněno zejména v případě ohrožení bezpečnosti či jiného důležitého zájmu svědků, avšak svědek sám nemá na takový postup právní nárok, to znamená, že záleží na rozhodnutí soudu, zda vyloučení veřejnosti připustí. Je proto dobré v žádosti popsat konkrétní důvody, pro které je takový postup žádán.

K vyloučení veřejnosti z účasti na hlavním líčení je oprávněn soud.

Toto právo tedy lze uplatnit písemnou žádostí před zahájením hlavního líčení u předsedy trestního senátu, který bude ve věci jednat (lze zjistit z vyrozumění soudu nebo na spisovně dle spisové značky soudu).

Požádat o vyloučení veřejnosti při podání svědecké výpovědi (§ 200 TŘ)
Také k vyloučení veřejnosti z účasti na hlavním líčení je oprávněn soud. Toto oprávnění může být uplatněno zejména v případě ohrožení bezpečnosti či jiného důležitého zájmu svědků, avšak svědek sám nemá na takový postup právní nárok, to znamená, že záleží na rozhodnutí soudu, zda vyloučení veřejnosti připustí. Je proto dobré v žádosti popsat konkrétní důvody, pro které je takový postup žádán.

Toto právo lze uplatnit písemnou žádostí před zahájením hlavního líčení u předsedy senátu, který bude ve věci jednat (lze zjistit z vyrozumění soudu nebo na spisovně dle spisové značky soudu).

Požádat soud o opatření ke své ochraně (§ 209 TŘ)
Je právem soudu učinit opatření k ochraně svědka, zejména utajit jeho podobu či umožnit mu vypovídat v hlavním líčení v nepřítomnosti obžalovaného.

Toto právo lze uplatnit formou písemné žádosti či ústního podání učiněného do protokolu do doby před zahájením hlavního líčení u:

státního zástupce – před nařízením hlavního líčení,
předsedy senátu, který bude o věci jednat – po nařízení hlavního líčení.

Na uplatnění takového opatření nemá svědek právní nárok a záleží tedy na rozhodnutí soudu (předsedy senátu), zda tento postup na základě žádosti svědka uplatní. Předseda senátu by měl vyhovět, pokud je obava, že by svědek v přítomnosti obžalovaného nevypověděl pravdu, popř. jemu nebo jeho blízkým hrozí na základě podaného svědectví nebezpečí. Naopak nelze očekávat, že by předseda senátu vyhověl žádosti o utajení podoby, pokud se jedná o svědka, kterého pachatel zná, popř. je mu známa jeho totožnost.

Totožnost je zpravidla utajena prostřednictvím výslechu svědka za využití telefonu, popř. i elektronické modulace hlasu.

V případě, že soud umožní svědkovi vypovídat v nepřítomnosti pachatele, musí následně obžalovanému sdělit obsah výpovědi svědka, aby měl obžalovaný možnost se k ní též vyjádřit, popř. položit svědkovi prostřednictvím soudu doplňující otázky.

BEZPEČÍ

Právo na ochranu čítá několik různých práv. Patří mezi ně právo na ochranu před hrozícím nebezpečím (krátkodobá ochrana obětí poskytnutá policií, vykázání ze společného bydlení), právo žádat vyrozumění, bude-li obviněný propuštěn z vazby, popř. z ní uprchne, dále bude-li propuštěn z výkonu trestu, ochranného léčení či zabezpečovací detence, popř. z těchto zařízení uprchne. Toto právo lze uplatnit písemnou žádostí či ústním oznámením do protokolu, a to v přípravném řízení u vyšetřovatele či státního zástupce, po nařízení hlavního líčení u příslušného soudu, který jedná o dané věci, a v případě pravomocného odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody u soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni.

Svědek má právo rovněž žádat, aby jeho identita byla utajena, a to v případě, že je dána reálná hrozba spojená s výpovědí svědka v trestním řízení. O využití této možnosti musí být svědek řádně poučen, současně však musí, chce - li, aby jeho identita byla utajena, o toto výslovně požádat před zahájením prvního úkonu u policejního orgánu. V takovém případě jsou osobní údaje svědka vedeny odděleně od vyšetřovacího spisu, kdy k těmto údajům nemají s výjimkou orgánů činných v trestním řízení přístup žádné další osoby. V případě, že nelze přistoupit k utajení její identity, může oběť trestného činu požádat alespoň o vedení osobních údajů týkajících se bydliště, doručovací adresy, místa výkonu zaměstnání a rodinných poměrů odděleně od spisu (§ 16 Zákona č. 45/2013 Sb.).

Svědek má rovněž možnost požádat, aby byla vyloučena veřejnost z jednací síně v době podávání svědecké výpovědi. O tom, zda bude veřejnost vyloučena či nikoliv, však vždy rozhoduje předseda senátu, proto je důležité popsat konkrétní důvody, pro které je takový postup žádán, a jaký důležitý zájem svědka může být ohrožen, pokud bude zachována v konkrétním případě veřejnost jednání.

SOUKROMÍ

Novináři, kteří referují o kriminalitě, by měli k obětem trestných činů přistupovat šetrně a s citem. Především by neměli o případech informovat takovým způsobem, aby bylo možné oběti identifikovat. To platí zvlášť v případě, kdy je postiženým dítě. Nevhodné informace mohou podle odborníků negativně ovlivnit život obětí i jejich blízkých.

Necitlivě zveřejněné informace o obětech kriminality mohou podle odborníků vést i k negativním reakcím okolí, zejména v menších městech a vesnicích.

Na druhou stranu existují i případy, kdy oběti kriminálních deliktů samy média vyhledávají a o své zkušenosti otevřeně hovoří. Některým lidem to může pomoci.

Pokud o to oběť, její zmocněnec, zákonný zástupce, opatrovník nebo důvěrník požádá, vedou se údaje o bydlišti a doručovací adrese oběti, zmocněnce, zákonného zástupce, opatrovníka nebo důvěrníka, údaje o jejich místě výkonu zaměstnání či povolání nebo podnikání, a o jejich osobních, rodinných a majetkových poměrech tak, aby se s nimi mohli seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení, policisté a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci. Je-li to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení nebo pro řádné uplatnění práva na obhajobu osoby, proti níž se trestní řízení vede, zpřístupní potřebné údaje příslušný policista nebo orgán činný v trestním řízení; o zpřístupnění a jeho důvodech učiní záznam do spisu.

Další informace pod odkazy “Právo na ochranu” a “Bezpečí”.

VYLOUČENÍ KONTAKTU S PACHATELEM TRESTNÉHO ČINU

Oběť trestného činu v pozici svědka má možnost požádat o oddělenou čekárnu tak, aby v době čekání na vstup do jednací síně k podání výpovědi, nemusela pobývat v blízkosti dalších osob, např. obžalovaného, pokud je stíhán na svobodě, či jeho rodinných příslušníků a známých. Žádost o využití tohoto práva je třeba podat písemně, a to poté, co dojde k nařízení hlavního líčení, u předsedy senátu, který bude o dané věci jednat.
Záleží vždy na soudci, zda tuto možnost připustí, avšak platí, že i v soudních budovách, kde není přímo vyčleněn stavebně prostor pro oddělenou čekárnu je možné učinit taková opatření, aby oběť trestného činu nečekala v blízkosti dalších osob.

Poškozený/svědek má právo žádat, aby byl jeho výslech konán v nepřítomnosti obžalovaného či aby jeho podoba byla utajena. O využití tohoto práva je vhodné požádat předsedu senátu s předstihem, nejlépe písemně, příp. ústně před tím, než je zahájeno hlavní líčení. V takovém případě vypovídá svědek či poškozený v rámci hlavního líčení bez přítomnosti obžalovaného, výslechu se tak účastní pouze obhájce obžalovaného. Předseda senátu následně sdělí obžalovanému obsah výpovědi svědka a obžalovaný může klást otázky svědkovi či poškozenému, avšak pouze prostřednictvím soudu. Teprve poté, co je ukončen výslech a svědek odejde, vrátí se obžalovaný zpět do jednací síně.