ÚČAST NA TRESTNÍM ŘÍZENÍ

Oběť trestného činu/poškozený má právo na aktivní účast v trestním řízení:

• Má právo činit návrhy na doplnění dokazování, které může uplatnit jak písemně, tak formou ústního oznámení učiněného do protokolu, popř. při své výpovědi u všech orgánů činných v trestním řízení. Pokud se poškozený rozhodne toto právo využít, měl by vždy uvést nejen jaké důkazy navrhuje, aby byl provedeny, ale také jaké skutečnosti mají být těmito důkazy prokázány. Pokud orgán činný v trestním řízení odmítne navržený důkaz provést, musí uvést, proč takto postupoval.
• Má právo klást u hlavního líčení se souhlasem předsedy senátu svědkům otázky. Tyto otázky musí směřovat k prokázání viny a objasnění okolností spáchání trestného činu.
• Má právo vyjádřit se k věci před skončením hlavního líčení. Má tak prostor sdělit soudu, ale i pachateli, jaký byl dopad trestného činu na jeho život, co se v důsledku jednání pachatele v životě poškozeného změnilo a s jakými následky se musel poškozený vyrovnat.

Oběť trestného činu má jako poškozený v trestním řízení právo podat stížnost proti usnesením vydávaným orgány činnými v trestním řízení, avšak jen v těch případech, kde to výslovně zákon stanoví.
O právu podat proti danému rozhodnutí stížnost musí být poškozený informován v rámci poučení.
Stížnost je nutné vždy podat do tří dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti kterému stížnost směřuje, a to přímo u orgánu, který takové rozhodnutí vydal.

Nejčastěji je stížnost podávána proti usnesení policie o odložení věci a proti usnesení o zastavení trestního stíhání.

V případě trestných činů méně závažného charakteru, které jsou trestním zákoníkem označovány za přečiny (tzn. trestné činy spáchané z nedbalosti a ty úmyslné trestné činy, za které je možné uložit maximálně trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let), je možné, aby došlo k podmíněnému zastavení trestního stíhání pachatele, příp. aby došlo k narovnání. 
Podmínkou pro využití obou těchto postupů je mimo jiné ta skutečnost, aby obviněný nahradil škodu, kterou způsobil svým činem poškozenému. V případě narovnání je rovněž třeba, aby s takovým postupem vyslovil souhlas poškozený.

Restorativní justice
Restorativní justice je koncept trestního soudnictví, který se zaměřuje spíše na obnovení (anglicky restoration) poměrů než na represi. V tomto konceptu ustupuje zájem na potrestání pachatele do pozadí, naopak je upřednostňováno aktivní zapojení obětí trestných činů do řízení, jsou zdůrazňovány jejich práva a pachatelům se usnadňuje rozhodnutí převzít odpovědnost za své činy, napravit škody a obětem dát satisfakci za způsobenou újmu. Jde o odchylný koncept od klasického konceptu trestající (retributivní) justice.
Je zde proto využívána hlavně probace a mediace.
V samotném trestním řízení je pak umožněno trestní stíhání podmíněně na určitou zkušební dobu zastavit, pokud se obviněný přizná a nahradí způsobenou škodu, anebo je především zastavit úplně, pokud obviněný s poškozeným uzavře tzv. narovnání. Obětem je možno za určitých podmínek i ze strany státu finančně přispět. A v oblasti trestů lze za projev restorativní justice vnímat trest obecně prospěšných prací.

Probační a mediační služba ČR
Probační a mediační služba je organizační složkou České republiky, která v trestním řízení provádí úkony probace a mediace. Dohled nad její činností provádí Ministerstvo spravedlnosti, přičemž ministr spravedlnosti má jako svůj poradní orgán v této oblasti zřízenu Radu pro probaci a mediaci. Její právní úprava je obsažena v zákoně č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě.

Služba je organizována do středisek, které působí v sídlech okresních soudů a v jejichž čele stojí vedoucí střediska. Konkrétní úkoly v rámci probace nebo mediace pak provádí buď úředníci nebo asistenti Probační a mediační služby. 
V čele celé Probační a mediační služby pak stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti.

Činnost služby se rozlišuje na probační a mediační. Probací je organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, kontrola výkonu těch alternativních trestů, ve kterých byly uloženy nějaké povinnosti nebo omezení, dále sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, jakož i individuální pomoc obviněnému a působení na něj ve smyslu vedení řádného života.

Mediací je pak mimosoudní zprostředkování řešení sporu mezi obviněným a poškozeným. Mediace, má široké uplatnění v trestní justici a je jedním z nástrojů řešení trestného činu a jeho následků mezi pachatelem a poškozeným. Mediace poskytovaná Probační a mediační službou je bezplatná a založená na souhlasu obou stran. Mediaci vede odborník na řešení konfliktů – mediátor, který jednání řídí, zachovává vstřícný a vyvážený přístup k oběma stranám a napomáhá jim nalézt řešení, nejen v oblasti náhrady škody, ale i vysvětlení, proč k trestnému činu došlo. Poškozenému mediace nabízí možnost pochopení situace, okolností a zvyšuje pravděpodobnost rychlé náhrady škody. Obviněnému umožňuje vyjádření omluvy poškozenému, vysvětlení svého jednání a odčinění důsledků spáchaného trestného činu. Mediace je provázaná s trestním řízením a její výsledky jsou v něm také zohledněny.

V rámci probace vytváří PMS předpoklady k tomu, aby trestní věc mohla být projednána v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, aby vazba byla nahrazena jiným opatřením, případně aby mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody. Proto obviněnému poskytuje odborné vedení a pomoc, sleduje a kontroluje jeho chování a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje, s cílem, aby v budoucnu vedl řádný život.
Kromě toho se Probační a mediační služba podílí i na prevenci trestné činnosti.

Veškeré informace o Probační a mediační službě: www.pmscr.cz

(zdroj informací: wikipedie, www.pmscr.cz)

Právo na pomoc a právní zastoupení

Subjekty akreditované pro poskytování právních informací a Probační a mediační služba mohou poskytovat obětem trestných činů bezplatně právní informace. Právní pomoc obětem podle zákona mohou za úplatu poskytovat pouze advokáti.

Poškozený má právo zvolit si pro trestní řízení zástupce – tzv. zmocněnce, který pak bude vykonávat jménem poškozeného jeho práva a hájit jeho zájmy.

Zmocněncem může být v zásadě každá osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena. Může to být nejen advokát, ale i kterýkoliv příbuzný či známý poškozeného. Zmocněnec je oprávněn činit na policii nebo u soudu za poškozeného návrhy, podávat žádosti či opravné prostředky, může se také účastnit všech procesních úkonů, kterých se může účastnit poškozený. Má zkrátka stejná práva jako poškozený, nemůže však za poškozeného podat svědeckou výpověď.

Trestní řád nestanoví žádná přísná, dokonce ani příliš přesná pravidla, jakou formou si lze zmocněnce zvolit. Učinit tak lze již ve chvíli, kdy jde poškozený trestný čin oznámit nebo kdykoliv v průběhu trestního řízení. Písemně oznámí příslušnému útvaru policie nebo konkrétnímu soudu, že ho ta a ta osoba (včetně její adresy, data narození, popřípadě dalších údajů, potřebných k její identifikaci) bude nadále zastupovat v trestním řízení jako zmocněnec. Nebo s tímto člověkem přijde na policii či k soudu a policistovi nebo předsedovi senátu či samosoudci tuto okolnost sdělí a on ji uvede do vyšetřovacího spisu nebo v protokolu o hlavním líčení.

Pokud si poškozený zvolí jako svého zmocněnce advokáta, což je leckdy nejvhodnější, ten si se všemi formálními náležitostmi poradí sám. Stejně jako kterákoliv jiná osoba, alespoň částečně znalá procesních otázek práva trestního. S advokátem poškozený předem uzavře písemnou smlouvu o zastupování a o jeho odměně. Pokud je zmocněnec poškozeného v právním postavení obecného zmocněnce, musí konat bezplatně. Obecného zmocněnce může předseda senátu z jednání před soudem odmítnout.

Zmocněncem u hlavního líčení nemůže být svědek, znalec či tlumočník v dané věci.

Pokud jsou s přibráním zmocněnce spojeny náklady a poškozený prokáže, že nemá prostředky na jejich úhradu, může soudce (popř. u hlavního líčení předseda senátu) rozhodnout, že má poškozený nárok na bezplatnou právní pomoc nebo sníženou odměnu zmocněnci. Podmínkou je, že poškozený uplatní nárok na náhradu škody (viz níže) a přibrání zmocněnce je účelné vzhledem k povaze a výši škody. Zvlášť zranitelné oběti mají právo na bezplatnou pomoc zmocněnce i bez splnění uvedených podmínek. Odůvodněná žádost doložená důkazy o poměrech poškozeného (např. o jeho příjmech) se v takovém případě podává prostřednictvím státního zástupce. Pokud si poškozený zvolil zmocněnce, doručuje soud písemnosti zmocněnci a nikoliv poškozenému (výjimkou může být např. předvolání poškozeného jako svědka).

Právo na doprovod důvěrníkem

Důvěrníkem může být kdokoliv, v koho má poškozený důvěru, resp. jehož přítomnost při výslechu by vnímal jako podporu, např. někdo z rodiny, přátel, kolegů, popř. osoba z pomáhající organizace (podmínkou je způsobilost k právním úkonům). Optimální je, pokud je dotyčná osoba zároveň jeho zmocněncem, který je oprávněn za poškozeného vykonávat práva (viz výše).

Přítomnost osob při výslechu či jiném úkonu však může být orgánem činným v trestním řízení vyloučena pouze výjimečně, pokud by mohla narušit průběh daného úkonu.

Poškozený, který vystupuje v rámci trestního řízení jako svědek, má právo žádat, aby mu byly uhrazeny nutné výdaje spojené s účastí u příslušného orgánu činného v trestním řízení.

Může se jednat o náklady cesty, ale také stravné a nocležné tak, jak je upraveno ve zvláštním zákoně. Mezi tyto náklady patří rovněž náhrada ušlého výdělku. Všechny tyto náklady se označují jako svědečné a je třeba je uplatnit u orgánu činného v trestním řízení, který výslech prováděl, nejpozději do tří kalendářních dnů od skončení výslechu. Pokud v této lhůtě není nárok na svědečné uplatněn u příslušného orgánu, zaniká.

Příkladem může být např. svědek, který přijel do Prahy na hlavní líčení k soudu z Českých Budějovic vlakem, kdy za zpáteční jízdenku zaplatil 502,- Kč. V takovém případě po ukončení výslechu na dotaz soudu ohledně výše uplatněného svědečného, svědek uvede, že chce proplatit cestu k soudu vlakem ve výši 502,- Kč a předloží soudci zpáteční jízdenku, kterou si soud okopíruje, jízdenku vrátí zpět svědkovi, neboť se jedná o zpáteční jízdenku a svědek ji bude potřebovat pro cestu zpět, a svědkovi přizná svědečné ve výši 502,- Kč, které si svědek vyzvedne v pokladně soudu.

Pokud bude svědek chtít, aby mu byla proplacena cesta k soudnímu jednání osobním vozidlem, musí získat předem souhlas předsedy senátu.
Použití osobního vozidla je tedy třeba projednat se soudcem předtím, než se svědek osobním vozidlem vydá na cestu. Pokud soudce vysloví souhlas s použití osobního vozidla, svědek předloží soudci velký technický průkaz, který si soud okopíruje, a následně, po skončení hlavního líčení, rozhodne soud o výši svědečného, které za cestu osobním vozidlem k soudnímu jednání svědkovi přiřkne a příslušnou finanční částku zašle svědkovi buď poštou či na bankovní účet.

V případě, že byla zajištěna orgány činnými v trestním řízení konkrétní věc, která již není pro další trestní řízení třeba, je tato věc vrácena tomu, kdo ji vydal, příp. komu byla odňata.
Pokud na danou věc uplatňuje právo osoba jiná, než která věc vydala či které byla odňata, zásadně je věc orgánem činným v trestním řízení vydána tomu, o jehož právu na věc není pochyb.

Oběť trestného činu může požádat policejní orgán o vrácení konkrétní věci písemnou žádostí.
Jakmile orgány činné v trestním řízen takovou věci již k dalšímu trestnímu řízení nepotřebuji, vrátí takovou věc zpět oběti trestného činu.

PRÁVO NA NÁHRADU ŠKODY
(§ 43 ODST. 3 TŘ)

Toto právo lze uplatnit písemně i ústně do protokolu u všech orgánů činných v trestním řízení (doporučujeme uplatnění již v přípravném řízení u policejního orgánu s odkazem na přesné vyčíslení škody později, konkrétně u soudu). Poškozený v něm může vyjádřit svůj požadavek na náhradu způsobené škody a navrhnout, aby soud uložil obžalovanému povinnost škodu nahradit.

Toto právo lze však uplatnit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování, zpravidla ihned po zahájení jednání a přečtení obžaloby. V případě sjednávání dohody o vině a trestu je třeba toto právo uplatnit při prvním jednání.

Požadovanou náhradu škody je nutné vyčíslit v penězích a odůvodnit (to znamená, že je třeba uvést přesnou částku a na základě čeho je požadována). S připojením se s nárokem na náhradu škody vám může pomoci kterákoliv poradna Bílého kruhu bezpečí v ČR, a to bezplatně.

Pokud soud o nároku nerozhodne v trestním řízení, lze jej následně uplatnit v civilním řízení (žalovat pachatele o náhradu škody).

CO MŮŽE ZAHRNOVAT NÁROK NA NÁHRADU ŠKODY?

Zákon č. 89/2012, občanský zákoník, který nabývá účinnosti dne 1.1.2014 upravuje mnohé nároky v oblasti náhrady škody nově.

I. V případě škody na majetku:

Náhrada hmotné škody, která vznikla v důsledku trestného činu (např. částečně poškozené, zničené či odcizené věci)

Způsob vyčíslení škody: na základě účtenek, faktur, popř. potvrzení od prodejce o ceně nového zboží. V případě věcí použitých by mělo být do výše škody promítnuto opotřebení věci oproti pořizovací ceně (např. v případě odcizeného vozidla jeho hodnota v době odcizení, v případě poškození vozidla cena opravy). Lze též uplatnit náhradu ceny zvláštní obliby.

II. V případě škody na zdraví:

Peněžitou náhradu, vyvažující plně vytrpěné bolesti (tzv. bolestné) a další nemajetkové újmy,

Náhrada za ztížení společenského uplatnění, tj. za trvalé následky na zdraví mající negativní vliv na uplatnění v životě a ve společnosti (např. výkon dosavadního povolání, dalšího vzdělávání, uplatnění v rodinném, politickém, kulturním a sportovním prostředí), nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti,

Náhrada nákladů spojených s péčí o zdraví

Pro tento účel je třeba si pečlivě uschovat účty za výdaje spojené s léčením (např. zdravotní pomůcky, doplatek na lázeňskou péči, dojíždění do místa poskytování léčby). Lze požadovat i složení zálohy.

Nárok na náhradu ztráty na výdělku v důsledku škody na zdraví – jedná se o peněžitý důchod (opakované peněžité plnění) v případě, že poškozený v důsledku trestného činu dosahuje nižšího příjmu než před spácháním trestného činu (např. v důsledku nutnosti změnit povolání či zařazení).

Výši této škody lze vypočítat jako rozdíl mezi průměrným příjmem před spácháním trestného činu a průměrným příjmem po spáchání trestného činu. V případě, že je poškozený v pracovní neschopnosti, jedná se o doplacení rozdílu mezi průměrným příjmem před trestným činem a nemocenskými dávkami. V případě, že je poškozený v důsledku trestného činu částečně či plně invalidní, jedná se o rozdíl mezi jeho původním příjmem a invalidním důchodem.

Pro výpočet průměrného výdělku poškozeného, popř. zemřelé osoby se pro účely náhrady škody vychází ze zákoníku práce (§ 351 a následující zák. č. 262/2006 Sb.), podklady by měla poskytnout mzdová účtárna. Pokud se jedná o osoby samostatně výdělečně činné, vychází se z příjmu doloženého v daňovém přiznání.

III. V případě usmrcení:

Nárok na odčinění duševních útrap způsobených pozůstalým usmrcením blízké osoby peněžitou náhradou
Nelze-li výši náhrady určit peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení stanoví se podle zásad slušnosti.

Nárok na výživné pozůstalým, kterým zemřelý poskytoval výživu
Tento nárok lze vyčíslit jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zemřelého a dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými na výživu pozůstalých (např. sirotčí či vdovský důchod). Lze poskytnout též jednorázově jako tzv. odbytné.

Náklady spojené s pohřbem poškozeného
Lze uplatnit v plné výši předložením faktury za přiměřené náklady na pohřeb.

IV. V případě vynaložení nákladů na uplatnění nároku proti pachateli (§ 154 TŘ)

Pokud poškozený vynaložil v rámci trestního řízení náklady na uplatnění svého nároku proti pachateli, lze uplatňovat též nárok na úhradu těchto nákladů. Jedná se zejména o náklady spojené s přibráním zmocněnce, kterým byl advokát. Tyto náklady budou přiznány, pokud poškozený uspěje alespoň částečně se svým nárokem na náhradu škody proti pachateli v trestním řízení.

Tento nárok lze uplatnit v plné výši předložením faktury za úhradu právních služeb uhrazených advokátovi.

Soud může přiznat poškozenému proti pachateli též náklady, které jemu osobně vznikly v souvislosti s účastí na trestním řízení. Na přiznání tohoto nároku však není automaticky nárok – závisí na uvážení soudu dle konkrétních okolností případu.

Tuto škodu poškozený pečlivě doloží jako skutečné náklady spojené s účastí u soudu (např. ušlá mzda, náklady na dopravu k soudu).

PRÁVO POŽADOVAT ZAJIŠTĚNÍ SVÉHO NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY (§ 47 TŘ)

Toto právo lze uplatnit v písemné žádosti či ústním podání do protokolu. Žádost by měla obsahovat označení movitých i nemovitých věcí, které navrhuje poškozený zajistit, je-li mu známo, že pachatel má takové věci mimo místo svého bydliště.

• V přípravném řízení by měl poškozený toto právo uplatnit u státního zástupce (ten může toto právo uplatnit ve prospěch poškozeného i z vlastní iniciativy, tzn. bez návrhu).
• Po nařízení hlavního líčení je toto právo třeba uplatnit u příslušného soudu.

Smyslem tohoto práva je zajištění nároku poškozeného v případě rizika, že bude uspokojení jeho nároku mařeno.

Zajištění nároku lze provést na majetku obviněného až do pravděpodobné výše škody. Zajistit lze pouze takový nárok, který lze uplatit proti pachateli
v trestním řízení. Poškozený je vždy vyrozuměn v případě zajištění jeho nároku.

Obětem trestných činů, které pochází z jiného státu než České republiky, náleží stejná práva ve shodném rozsahu jako obětem trestných činů s trvalým pobytem hlášeným na území České republiky.

Pro tyto oběti může být velkou pomocí právo jednat před orgány činnými v trestním řízení ve svém mateřském jazyce, včetně práva na překlad základních dokumentů, které jsou v rámci trestního řízení vydávány.

Pokud se stane obětí trestného činu cizinec v době pobytu na území České republiky, může být policejním orgánem vyslechnut v rámci přípravného řízení, a to ještě před zahájením trestního stíhání, formou tzv. neodkladného a neopakovatelného úkonu, tak, aby výslech oběti trestného činu – cizince již nemusel být prováděn v rámci řízení před soudem.
K tomuto postupu orgány činné v trestním řízení přistupují zejména tehdy, pokud hrozí zmaření, zničení nebo ztráta důkazu, kdy provedení důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu, příp. se jedná o takový úkon, který nebude možné provést před soudem např. proto, že oběť trestného činu odcestuje zpět do své mateřské země. Provedení výslechu je v takovémto případě přítomen soudce, který dohlíží na zákonnost takového postupu.